irská modlitba

Nepřeji Ti, abys zůstal ušetřen nějakého utrpení, protože vím, že stejně nezůstaneš. Nepřeji Ti, aby Ti po tváři netekly slzy, protože je stejně nezadržíš a pláčem se Ti uleví.... ...

Nepřeji Ti, abys nezakusil žádnou bolest,
protože už ji stejně dávno znáš.

Víš také, že utrpení zušlechťuje,
že slzy očišťují srdce a bolest že zároveň zraňuje i posiluje.

Něco bych Ti ale přeci jen rád popřál:

Abys byl za všechno vděčný,
i když se Ti to třeba nelíbí.

Abys opatroval vzpomínky na dobré věci, které jsi zažil,
i když jich možná není až zas tolik.

Abys byl statečný,
i když si myslíš, že už to nejde.

Abys svůj kříž zbytečně neodhazoval,
protože kolikrát ho odhodíš, tolikrát se budeš vracet a sbírat ho.

Abys ho mohl donést až na vrchol, na nějž je nutné vystoupit,
i když se zdá nedosažitelný.

Aby dary, které v sobě máš, rostly pomalu,
ale po celý rok aby Ti pomáhaly.

Abys nikdy nevyměnil přítele, který je opravdový,
a když udělá chybu, abys mu odpustil a ne opustil.

Abys mohl dávat radost, sílu a naději těm, s nimiž Tě pojí láska.

Nezapomeň, že každá růže má trny, ale přesto je krásná.